Přeruší Katla leteckou dopravu?

Není to tak dávno, co výbuch sopky Eyjafjallajökull dokázal na celý týden přerušit veškerou leteckou dopravu v celé Evropě. Již v té době se spekulovalo o tom, že tato velká erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu by mohla být jen předehrou k něčemu mnohem většímu.

Nedaleko sopky Eyjafjallajökull totiž leží její větší sestra Katla. Ve srovnání je Eyjafjallajökull o něco vyšší (má nadmořskou výšku 1 666 metrů nad mořem, sopka Katla má 1512 metrů nad mořem). Současně má ale Eyjafjallajökull mnohem menší kráter. Ten její má průměr „pouze“ 3-4 kilometry, sopka Katla má kráter o průměru 10 kilometrů. Také na základě historických záznamů a výzkumů vulkanologů je možné očekávat, že případná erupce sopky Katla bude násobně větší než to, co předvedla v roce 2010 Eyjafjallajökull.

Oblak sopečných plynů, vodní páry, prachu a sopečného popela

Sopka soptí, a v čem je problém?

Pokud pomineme lokální dopady případné sopečné erupce (záplavy způsobené roztátým ledovcem, který pokrývá její svahy, lokální zemětřesení, nebo výlevy magmatu), jsou zde i dalekosáhlejší důsledky, které pocítí celá Evropa.

Sopka Katla je z velké části pokrytá ledovcem. Ten na jejím povrchu dosahuje tloušťky 200 – 700 metrů. Dále pak kaldera sopečného kráteru o objemu 70 km³ je celá vyplněná ledem. Pokud dojde k sopečné erupci, dojde současně i k rychlému roztátí ledu. To jednak způsobí masivní záplavy (podle historických záznamů dokáže erupce sopky Katla uvolnit proud vody s průtokem až 200.000 metrů krychlových za sekundu (tj. 333 x více než je běžný průtok Vltavy v Praze (ten je cca 600 m/s při běžném stavu vody).

Při erupci se ale v kaldeře sopky Katla bude na povrch dostávat i rozžhavené magma. To se v kontaktu s ledem ochlazuje a v kráteru pak vzniká směs vodní páry a sopečné tefry. Ta je pak společně s uvolňující se párou, sopečnými plyny a prachem vyvrhována do atmosféry. V případě výbuchu sopky Eyjafjallajökull se vytvořil obrovský oblak, který dosahoval několik kilometrů do atmosféry.

Čím ohrožuje sopka Katla Evropu

Množství vyraženého popela a prachu může být při erupci sopky Katla opravdu enormní. Podle dochovaných historických záznamů dokázala poslední velká erupce této sopky v roce 1918 způsobit dlouhodobé snížení teploty v celé Evropě o 2 stupně celsia.

Další problém pak sopečný prach představuje i pro leteckou dopravu. Hlavním problémem je totiž to, že sopečná tefra má teplotu tání kolem 1 tisíce stupňů. Pokud tedy letadlo nasaje tento sopečný prach, při spalování paliva dochází k roztavení tefry, a tak pak během krátké doby spolehlivě zlikviduje jakýkoliv letecký motor. Dalším problémem je to, že sopečný prach je velmi ostrý. Jsou zaznamenány případy, kdy letadlo proletělo oblakem vyvrženého prachu z nějaké sopečné erupce. Při tom došlo k tomu, že například skla letadla byla „obroušena“ tak, že přes ně nebylo vůbec vidět, nebo se kompletně obrousil nátěr letadla.

Kdy nás ohrozí erupce sopky Katla?

Erupce této sopky může nastat opravdu každým dnem. Vulkanologové mají vypozorováno, že sopečná aktivita sopky Eyjafjallajökull a sopky Katla velmi úzce souvisí. Vždy, když došlo k erupci Eyjafjallajökull, zanedlouho následovala i Katla.

V průběhu celého roku 2011 je možné pozorovat vzrůstající aktivitu. Ta se projevuje i tím, že se zvyšuje počet otřesů v okolí sopky. Ty běžně dosahují síly kolem tří stupňů Richterovy škály. Důležité ale je, že už se nejedná o ojedinělé otřesy, které jsou v takto seizmicky aktivní oblasti běžné, ale dochází k takzvaným zemětřesným rojům. Kolem sopky Katla jsou v poslední době zaznamenávány otřesy, které se sdružují do rojů opakujících se ve zhruba desetiminutových intervalech. A to je téměř vždy předzvěstí sopečné erupce. Kdy ale přesně dojde k erupci sopky Katla nemohou odborníci na vulkanologii spolehlivě určit. Jisté ale je, že k této erupci dojde.

Vstup do diskuze »