Sopky na Islandu

Island je země ledu a ohně. Island je skutečným rájem pro vulkanology. Jen několik málo míst na planetě zemi je v její historii tak úzce spjato s geologií a vulkanologií jako Island. Ostrov Island má velmi unikátní polohu. Nachází se přímo na vrcholu středo atlantického hřebene, kde se stýkají dvě odlišné tektonické desky. Díky tomu je oblasti Islandu velmi intenzivní sopečná a seizmická aktivita, jaká nemá obdobu téměř nikde jinde na světě. Hranice mezi Americkou a Euroasijskou tektonickou deskou se díky neustálému pohybu těchto zemských ker neustále vyvíjí. Do prostoru mezi deskami je ze zemského nitra vytlačováno žhavé magma. Tato aktivita se pak na povrhu země projevuje několika desítkami aktivních sopek.

Sopky na Islandu vychrlí 1/3 lávy na světě

Na území Islandu tak najdeme 30 aktivních sopečných systémů. Z toho pak u 13 sopek, je evidována erupce od doby, kdy byl Island poprvé osídlen. (tj. od roku 874 našeho letopočtu). Většina sopek na Islandu je pak aktivní i několikrát v průběhu jednoho století. Nejaktivnější sopkou je pak Grímsvötn. Za posledních 500 roků vyprodukovaly sopky na Islandu 1/3 veškeré lávy, kterou vychrlili všechny sopky na celém světě.

Největší sopečná erupce na Islandu

Největší sopečná katastrofa na Islandu za známou historii se nazývá Skaftáreldar. K této události došlo v roce 1783 a její dozvuky trvaly až do roku 1784. Erupci měla na svědomí sopka Lakagígar. Tento kráter je součástí rozsáhlejšího sopečného systému, jehož součástí je právě i Grímsvötn (zmíněný výše). Při výbuchu sopky Lakagígar v roce 1784 zemřela na přímé nebo nepřímé následky sopečné erupce přibližně ¼ tehdejší populace ostrova. Většina z nich sice nezemřela přímo po výbuchu sopky. Těch, kdo byly zasaženi lávou, nebo jinými průvodními jevy sopečné erupce, byla menší část. Více lidí pak ale zemřelo v důsledku krátkodobé změny klimatu a také v důsledku vymírání hospodářských zvířat. Při erupci sopky se totiž uvolnilo obrovské množství sopečných plynů a popela, což mělo za následek nejrůznější nemoci a hladomor. Ten byl navíc umocněný i silným poklesem teploty. Erupce sopky Lakagígar na Islandu je také s největší pravděpodobností i největší sopečná erupce na celém světě co do objemu vyprodukované lávy v rámci jednoho samostatného výbuchu.

Sopky na Islandu ohrožují celou Evropu

Svoji sílu a přítomnost připomněly sopky na Islandu i v nedávné době. Sopečná erupce sopky Eyjafjallajökull v roce 2010 dokázala následným rozsáhlým oblakem sopečného popela zablokovat veškerou leteckou dopravu v celé Evropě. A to přitom sopka Eyjafjallajökull patří spíše mezi ty menší sopky na Islandu. Navíc erupce z roku 2010 měla pouze stupeň 4 na osmistupňovém vulkanickém indexu. Není to tedy žádná velká nebo katastrofická erupce. Pro srovnání, sousedící sopka Katla měla v posledních stoletích několik erupcí v rozmezí stupně 4 – 6. Poslední známá velká erupce v roce 1918 dokázala ovlivnit klima v celé Evropě a snížit průměrné teploty o 2 stupeň celsia.

Sopky na Islandu – kompletní seznam

Jméno sopkyNadmořská výškaSouřadnicePoslední erupce
Askja1516 m65.03°N 16.75°W1961
Bárðarbunga2005 m64.64°N 17.56°W1903
Brennisteinsfjöll626 m63.92°N 21.83°W1341
Eldfell279 m63.43°N 20.25°W1973
Eldgjá fissure system800 m64.24°N 18.37°W934
Esjufjöll1760 m64.27°N 16.65°W1927
Eyjafjallajökull1666 m63.63°N 19.62°W2010
Fremrinámur939 m65.43°N 16.65°Wcca. 800 př.n.l
Grensdalur497 m64.02°N 21.17°W 
Grímsnes214 m64.03°N 20.87°Wcca. 3500 př.n.l
Grímsvötn1725 m64.42°N 17.33°W2011
Hekla1491 m63.98°N 19.70°W2000
Hengill803 m64.18°N 21.33°Wcca. 90 n.l.
Herðubreið1682 m65.18°N 16.34°W 
Hofsjökull1782 m64.85°N 19.53°W 
Hrómundartindur540 m64.07°N 21.20°Wcca. 10000 př.n.l
Hverfjall420 m65.36°N 16.53°Wcca. 500 př.n.l
Hveravellir1360 m64.75°N 19.98°Wcca. 950 n.l.
Jólnir70 m63.30°N 20.63°W1966
Katla1512 m63.63°N 19.05°W1918
Kerlingarfjöll1488 m64.63°N 19.32°W 
Kolbeinsey ridge5 m66.67°N 18.50°W1999
Kollóttadyngja1177 m65.22°N 16.55°W 
Krafla650 m65.73°N 16.78°W1984
Krýsuvík379 m63.93°N 22.10°Wcca. 1340
Krakatindur300 m63.55°N 19.30°W 
Kverkfjöll1920 m64.65°N 16.72°W1968
Laki1725 m64.06°N 18.22°W1783
Langjökull1360 m64.75°N 19.98°Wcca. 925 n.l.
Loki-Fögrufjöll1570 m64.48°N 17.80°W1910
Ljósufjöll988 m64.87°N 22.23°Wcca. 960 n.l.
Lýsuhóll540 m64.87°N 23.25°W 
Örafajökull2119 m64.00°N 16.65°W1727
Prestahnúkur1386 m64.60°N 20.60°Wcca. 7550 př.n.l.
Reykjanes230 m63.88°N 22.50°W1879
Reykjaneshryggur-80 m63.67°N 23.33°W1970
Snafellsjökull1448 m64.80°N 23.78°Wcca. 200 n.l.
Surtsey174 m63.30°N 20.62°W1963
Theistareykjarbunga564 m65.88°N 16.83°Wcca. 750 př.n.l.
Thordarhyrna 64.12°N 17.0°W1910
Thórólfsfell574 m63.72°N 19.67°W 
Tindfjallajökull1463 m63.78°N 19.57°W 
Tjörnes fracture zone-150 m66.30°N 17.10°W1868
Torfajökull1259 m63.92°N 19.17°W1477
Tungnafellsjökull1535 m64.73°N 17.92°W 
Vatnafjöll1235 m63.92°N 19.67°Wcca. 750

Sopka Katla

Sopka Katla na Islandu
  • Lokace: 63°38 N 19°03 W
  • Země: Island
  • Nadmořká výška: 1512 m
  • Poslední erupce: 1918
  • Průměr kráteru: 10 km
Sopka Katla výbuch 1918

Sopky na Islandu


Sopka Eyjafjallajökull 2010
Počet komentářů v diskusi: 33

Copyright © 2019, všechna práva vyhrazena Katla.cz | Kontakty | Mapa stránek | Osobní údaje
Jan Zlatohlávek | Jack Rozparovač | Jessica Alba | Sopky | Jak přestat kouřit | Letáky Tesco